Logo Skrypty: Oranžově vyplněný a černě ohraničený kruh, v jehož horní části je černě nakreslen obrys knihy a v dolní čási nápis Skrypta, ve kterém je ypsilon nahrazeno symbolem jenu. Skrypta
vysokoškolský roverský kmen
Znak Junáka: V pozadí je modrý rojlístek, na němž dominuje oranžová lilie, která je uprostřed překryta bílým polem v němž je černá chodská hlava psa.

Batikovací schůzka

09.11.2011 18:30

Sraz byl v 18:30 na stanici Poštovka, kde jsme se už za naprosté tmy sešli v hojném počtu asi patnácti lidí. Když se dostavili i poslední opozdilci, vydali jsme se hlubokým hvozdem směrem k bažině. Jak nám bylo po cestě vysvětleno, je to objekt zděděný po orientačních běžcích, který správcuje Johny. Když jsme dorazili na místo, zjistili jsme navíc, že v Bažině je sauna, myši a propadající se strop, a že vůbec dělá tato útulná chajdaloupka čest svému jménu. Poté jsme se rozdělili do dvou úderných skupin. První začala pod Šebyho vedením batikovat skryptí trička a druhá se s Martinem opět odebrala do lesní tmy. Tam jsme se chvíli polévali voskem a vzájemně jsme se snažili sfouknout si svíčky, nějdříve sólo a posléze po dvojicích.

Nahoře nad propadajícím se stropem (jak varovala cedule na schodech a díra vedle gauče v přízemí) jsme se pustili pod dojmem lesního šera a bůh ví čeho ještě, do sepisování strašidelného příběhu, k němuž směl každý přidat jedno slovo. Není jasné, zda to způsobila neznalost jazyka (hra probíhala v angličtině) nebo zakrnělé básnické střevo všech zúčastněných, ale příběh byl o velké žábě kráčející půlnočním lesem, když tu najednou to vše ukončil růžový kapesník. Na závěr nás Martin přesvědčil, že i slováci (Zuzka) znají lépe data z českých dějin nežli absolventi českých škol, a práce úderných skupin byly prohozeny. Šeby ani nestíhal vařit barvu a neustále všem opakovat, že to není jedno, do kterých políček vyznačených na zgučeném tričku si dáme kterou barvu. Rychlejší první skupina se nahoře chopila kytar, které se střídaly v rukou Střelky, Drobka a Neználka.

Někdy okolo jedenácté se většina zúčastněných odebrala domů. Stále ještě zbývala jedna várka triček na dovaření a nějaké písničky k zahrání, takže Šeby, Neználek, Bohdan, Terka a Střelka zůstali ještě na místě s plánem, že vyrazí o trochu později. Když jsme se ale při propírání druhé várky triček podívali na hodinky a zjistili, že je půl druhé, přehodnotili jsme plánovaný návrat domů na přespání v Bažině. Probrali jsme Johnymu jeho zásoby jídla a vypili mu ty nepodepsané. Šeby dal dohromady nějaké poživatiny a byly z toho výborné těstoviny s tuňákem a kečupem, kterými jsme zahnali největší hlad. Okolo třetí hodiny ranní jsme se uložili k hygienickému spánku v místních spacácích nad propadajícím se stropem. V 8 ráno jsme se vykopali z postelí poučeni o tom, že krom KPZ a šátku se hodí na schůzku mít i kartáček a pastu a také věci na přednášky druhý den. Rovnou z lesa a Bažiny jsem do školy ještě nešla:)

Terrina

2014 © Jan Šebetovský