Logo Skrypty: Oranžově vyplněný a černě ohraničený kruh, v jehož horní části je černě nakreslen obrys knihy a v dolní čási nápis Skrypta, ve kterém je ypsilon nahrazeno symbolem jenu. Skrypta
vysokoškolský roverský kmen
Znak Junáka: V pozadí je modrý rojlístek, na němž dominuje oranžová lilie, která je uprostřed překryta bílým polem v němž je černá chodská hlava psa.

Batikovací schůzka

04.11.2009 00:00

Je kolem 18:30 a všichni se pomalu začínají scházet v klubovně v Zelené, jen co se všichni svléknou a někam umístí, tak přijde Jíťa se zprávou, že první část programu má Mates a že na nás čeká venku. Tam jsme se rozdělili do 4 skupin a postupně (po skupinách) obíhali blok budovy a zapamatovávali si nějaká slovíčka, která tam byla cestou rozmístěná…ale to nebyla hlavní náplň schůzky.

Tato schůzka nesla název „batikovací“ a podle toho také vypadala hlavní část programu.

Zase jsme se rozdělili, tentokrát na tři skupiny, zatímco jedna skupina si hrála a její členové zkoušeli jestli jsou schopní dojít odkud vyšli po slepu, nebo zda by zvládli život bez pravé či levé ruky, ta další si sesedla v čajovně a poslouchala zajímavé Dlouhánovo povídání o historii a způsobech batiky. Takže jsme se zde mohli dozvědět například jak poskládat tričko, aby vznikla mřížka (do harmoniky a pak na trojúhelníčky, což mi, přiznávám, dělalo pořádné problémy), nebo aby z té motanice vyšel pěkně barevný šneček. A ta třetí? Ta si o patro výše motala (právě do toho šnečka) svá bílá trička a pak je ťupkovala houbičkou namočenou v červené či oranžové barvě.

Čekání na uvaření a vymáchání triček jsme si krátili zpěvem s kytarami v čajovně, nebo BANGem.

Úplně jsem zapomněla, že hned na začátku schůzky nám Mamča oznámila, že má narozeniny a donesla pytel lízátek. Takže krom ovocného, sušenkového, oříškového, gumídkového občerstvení jsme neustále cucali nějaké to lízátko.

 

Ke konci schůzky přišla Jíťa s kýblem plných barevných triček a podle jmenovek je po nás začala házet. Po obdržení svého trička se někteří členové rozloučili a někteří ještě zůstali a zahlazovali stopy po našem pobytu.

Žabka

 

 

 

 

2014 © Jan Šebetovský