Logo Skrypty: Oranžově vyplněný a černě ohraničený kruh, v jehož horní části je černě nakreslen obrys knihy a v dolní čási nápis Skrypta, ve kterém je ypsilon nahrazeno symbolem jenu. Skrypta
vysokoškolský roverský kmen
Znak Junáka: V pozadí je modrý rojlístek, na němž dominuje oranžová lilie, která je uprostřed překryta bílým polem v němž je černá chodská hlava psa.

Filosofická schůzka

01.04.2009 14:57

Být nebo nebýt? Kam se to řítíme? Má to všechno vůbec smysl?

Honilo se mi hlavou cestou na středeční  filozofickou schůzku.  Otazníky si kládl nejen můj rozum, ale i srdce. Milovat moudrost, bylo jeho úkolem. A to je nebezpečná cesta. Plná nejistoty a nuselských mostů:).

 

Vedení a jištení celé záležitosti si vzal za úkol Mates. V úvodu nás rozdělil na tři filozofické školy: Pytagorejce, Aristotelejce a Démostenovce Rozhodl se jednat preventivně a vymyslel pro nás antidepresivní běhací hru po místní betonové ploše. Každá filozofická škola si určila svého mudrce, který  vymýšlel moudra (česká přísloví).  Úkolem učenců jednotlivých škol bylo ukrást co nejvíc mouder ostatních týmů. Takže jsme se s heslem: V zdravém těle, zdravý duch! hezky provětrali a osvěžili to, co se nám od čtvrté třídy úspěšně povedlo zapomenout:).

 

Po návratu do klubovny nás čekala nosná část programu v podobě diskuzí na náročná filozofická témata. Místo betonové plochy jsme se rázem ocitli na půdě kontroverzí, názorů a hypotéz. Iáček vedl debatu na téma Tabula Rasa, nebo nakolik je člověk determinován svýmy geny a prostředím, ve kterém vyrůstal. Jirka analyzoval téma Globalizace, její pozitivní a negativní aspekty a jak se k ní stavíme, na co bezprostředně navázal Méďa s příspěvkem o Lidské svobodě a jejích omezeních. Zajímavá byla taky pro mě bohužel poslední Matesova diskuze o umělé inteligenci, definici života a klonování.

 

Debaty byly živé, plodné, zaujaly a protáhly se do pozdního večera. Za to všem organizátorům děkujeme:).

 

No a v závěru nesmím zapomenout na Dlouhánův metrokoncert cestou domů, který byl krásnou tečkou za podnětným večerem:).

 

Mělo to smysl? Posunulo nás to někam?

 

Otazník a úsměv – záleží na úhlu pohledu

 

Jana K.

 

 

2014 © Jan Šebetovský