Logo Skrypty: Oranžově vyplněný a černě ohraničený kruh, v jehož horní části je černě nakreslen obrys knihy a v dolní čási nápis Skrypta, ve kterém je ypsilon nahrazeno symbolem jenu. Skrypta
vysokoškolský roverský kmen
Znak Junáka: V pozadí je modrý rojlístek, na němž dominuje oranžová lilie, která je uprostřed překryta bílým polem v němž je černá chodská hlava psa.

Hawai párty 28.10.2009

15.11.2009 18:42

Sešli jsme se jako šváby na pívo. První se začaly řešit takové ty organizační věci. Mluvila Jíťa a dostali jsme vypucováno, že jsme přišli někteří až v 18:50. Nechápu, co se jí jeví, dyť je Hawai, a kam ten spěch?:) Nicméně obleky na Hawai moc nevypadaly, škoda.

Pak mluvil Čmelák, o takovejch těch ajťáckejch věcech, kterejm vůbec nerozumím. Nasypal nějaké čtivo na tabuli, podle začátku trojitýho W jsem poznal, že jde o adresu, kam se máme přihlásit, pak říkal, že se u něj máme všichni nováčci hlásiti, abychom se mohli přihlásit a hlásit se o vyhlášené akce.

Následovala vypečená hra s pomeranči, dvěma, oranžovýma. Byli jsem na dvě půlky v kroužku a úkolem každého bylo si co nejrychleji předat ten pomeranč dokola abychom se ale nedotkli jeho rukama. Následně jsme byli ujištěny, jaký že úd lidského těla ty paže jsou a kam až sahají. Suverénně jsme vyhráli, když jsem nahodil taktiku objímání a držení pomeranče mezi bradou a ramenem. Podobně jako drží houslista svůj nástroj. Druhý tým se válel po zemi a smíchem to nebylo.

Další akce byla vzájemné pozdravování se na 100 způsobů, teda celkem jich bylo pět. Akce byla vždy bravůrně předvedena Čmelákem a nějakou sličnou slečnou . Pití Kofoly (ani jsem to nepoznal, jak jsem byl zabrán abych nikoho nepolil), kdy se ruce provlečou a lidé se napijí. Druhá podívaná a to doslova byla, když pozdrav vypadal asi následovně: dívání se do očí a vzájemné přibližování. Vypadalo to jako když si dotyční chtějí dát hubana, nicméně se to zvrhlo v berany berany duc, hru zvláště populární u malých dětí. Třetí bylo otírání se o sebe zády, pointa byla že takto se zdraví polární výpravy a třením se zahřívají. Mám pocit, že tímto způsobem ze sebe polárníci maximálně ošoupají rampouchy, no ale nic. Čtvrtý způsob zdravení bylo jakési nosánkování, zdravení se eskymáku třením nosů. Nemám co dodat, hehehe. Poslední odvar byly dotyky nohou, způsob zdravení himalájců a nosičů, aby odpočali svým znaveným chodidlům. Tak se to zvrhlo do hromadného tření nohou. No, ale kdo zrovna moc nečichal, užil si srandy.

Závěrem na umučení zbylého času se fasovaly hry, při jejichž hraní Jíťa občerstvovala dobrotami, které jsme všichni přinesli. Hrálo se Bang, komunistická hra s penězma, Citadela, Osadníci. Prohrál jsem všechny dolary které jsme na začátku dostali, abychom se učili hazardu. Zato Rozum se na nás pěkně napakoval, když náhodou vyhrál. Na slepou bábu už bohužel nedošlo, nicméně závěru si vybraní zahráli Twistra a podobné hry na omak.

Pak jsme se už tak nějak vytratili, zcela vyčerpaní zdravením a hazardem, ale s hřejivým pocitem Hawaiského sluníčka.

Namaste! Lumir

 

2014 © Jan Šebetovský