Logo Skrypty: Oranžově vyplněný a černě ohraničený kruh, v jehož horní části je černě nakreslen obrys knihy a v dolní čási nápis Skrypta, ve kterém je ypsilon nahrazeno symbolem jenu. Skrypta
vysokoškolský roverský kmen
Znak Junáka: V pozadí je modrý rojlístek, na němž dominuje oranžová lilie, která je uprostřed překryta bílým polem v němž je černá chodská hlava psa.

Moravská schůzka

25.01.2012 18:30

„Takhle naše schůzka normálně nezačíná, takhle naše schůzka normálně nezačíná“, upozorňoval mě vehementně Neználek, coby greenhorna, když jsem nafasoval štamprli kořaly… Nemohu soudit, jestli ano či ne, nicméně při přešlapování v nečase onoho dne přišla k chuti… Vydali jsme se z Poštovky do Bažiny… Swamp byla promrzlá, přesto pro prvonávštěvníky zapůsobila naprosto pohostinným dojmem… Než jsme se nadáli, koloval mezi námi za praskotu kamen pohár s karamelem a japko, pro iniciaci rituálu. Co bylo nejtěžší? Chodit včas? Studená sprcha? Nebo snad kniha? Z názorů (ne)otrlých Kapytolanů vyplynulo, že na sprchu se dá zvyknout, leč vzpomenout si každý den? To je pro zkouškami vytíženého jinocha/roštěnku úkol nadlidský. A chodit včas? Znamená to přijít před smluveným časem, nebo do akademické čtvrthodinky? Ruku na srdce, a) je asi správně, a tak nechť nás provází síla a daří se nám tak činiti!... A přesouváme se ke kýžené moravské části. S nezbytným teoretickým úvodem, který si Terka připravila báječně, se rozlévá víno bílé, bílé a pak bílé… Tedy, již poučeni: suché, polosuché, jakostní, s přívlastkem, nebo dokonce hebké, s pomerančovými tóny, chlebnaté, ve vůni s rozeznatelným mangem, rozkvetlou louku, kozím pyskem… Až se mi z těch názvů zatočila hlava. Anebo to bylo prozaicky obsahem alkoholu?... Abychom se nerozseděli, jdeme tančit! (dřeva radši štípat dříví)… Za zvuku tónů řekněme lechtivých, točili se chalani s frajerkami dokola a bytelně dupali (samozřejmě v přízemí, to by se nám těžko vysvětlovala díra ve stropě )… A pak už jenom pohádka o pytlácích, kteří neslavně skončili, kvízy moravštiny a vynikající Červený Tramín, který jsme zhodnotili jako nejlepší z pořízeného repertoáru… A pak, co s načatým večerem? Kytary tasme přátelé! A tak se stalo, a dlouho se hrálo…
Martin

2014 © Jan Šebetovský