Tato schůzka se konala 1. listopadu na Letenské pláni, jež poskytovala dostatek prostoru hraní této kolektivní hry. Ačkoli se schůzka konala až po setmění, vlivem světelného smogu a nízké oblačnosti se nedostavila úplná tma. Nebyl to ovšem důvod pro to, aby se schůzka nekonala.
Zprvu bylo třeba se náležitě rozhýbat, k čemuž postačila hra na babu. Aby to nebylo jednoduché, byli jsme rozděleni na tři družstva – červené, zelené a modré. K rozlišení postačily svítící proužky. Červená chytala zelenou, zelená modrou a modrá červenou. Pokud byl někdo chycen vyměnil si proužek a dal cca. 10-ti vteřinový oddech, zatímco vítěz si připsal bod, který mohl proměnit za sušenku, a chytal dál podle nové barvy. Body se mohly střádat, ale sušenky mezitím ubývaly.
Následovala hra na mrazíka. Opět barevného.
Konečně jsme začali vlastní frisbee. Červený a modrý tým hrály se zeleným frisbee. Cílem bylo chytit disk v soupeřově brankovišti, což bylo pole vyznačené zeleně svítícími proužky. Samozřejmě se protivník snažil o to samé, příp. mohl sám chytit disk, či ho srazit na zem. Po úspěšně zahraném bodu se měnily strany. To se ukázalo velmi vhodným, protože jedna strana hřiště byla pod neustálým osvícením z ulice, což hráče velmi oslepovalo. Také si hráči museli dávat pozor, aby neuklouzli, padla totiž mlha a tráva na hřišti začala klouzat.
Po několika hodinách hraní se přiblížil konec schůzky. Uklidili jsme hřiště, snědli sušenky a jiné dobroty, vypili Kofolu a zaplatili poplatek za schůzku. Při tom se povídalo a někteří se pustili do výroby řetězů, růžků, míčů a jiných užitečných ozdob ze svítících proužků, se kterými se ochotně fotili.
Nakonec se všichni účastníci schůzky rozešli domů a to přímo nebo oklikou přes hospodu, kde doplnili vydané tekutiny.
Tato schůzka měla za cíl aktivní odpočinek. Tento svůj cíl splnila, a proto zanechala ve svých účastnících pocit spokojenosti. A to je dobře.
napsal Sirka