Obejmout Václava
Je 25. 11. a v Praze se schyluje k souboji rozvědky, kontrarozvědky a teroristické buňky. Kolegové zanechali každé skupině indicie. K těm jsme se ale mohli dostat jen po splnění více či méně náročných úkolů. Když nás při stavění živé pyramidy na Karlově náměstí sundávali ze stromu policajti, řekli jsme si OK, asi nechápou, že tady jde o daleko větší hru. Když se na nás při jedení frgálu v pěti lidech zároveň dívali jako na blázny, řekli jsme si Fajn, ať se baví. Když Japonky, jež jsme si chtěly vyfotit, poněkud zděšeně utíkaly před mým arabským šátkem, řekli jsme si Hm, vlastně se jim není co divit. Když jsme vybíhali Malé albertovské schody a přitom podlézali
a přelézali lavičky, řekli jsme si Dobře, ale jednou stačí. Dokonce i když jsme se měli země dotýkat jen jedním zadkem a dvěma nohama, řekli jsme si No tak jo. Ale když jsme měli udělat živý řetěz kolem svatého Václava i s koněm, řekli jsme si Dost! Závěr? Mise neúspěšná: chráněnou osobu jsme neochránili. Ale dost jsme si to užili, takže? Mise neúspěšná?
Vrabčák